Já a Sirius

Dá se říct, že to byla láska na první pohled. Již poprvé, když jsem uviděl na fotkách nedokončenou sochu, tak jsem cítil, jak mě socha k sobě přitahuje. První osobní kontakt byl velmi silným zážitkem. Cítil jsem propojení s bytostí obývající dřevěnou sochu. O pár týdnů později jsme s Markem sochu převezli do mého bytu. Právě jsem se vrátil z návštěvy Kruhů v obilí v Anglii, při které se rozplynuly i ty poslední pochyby o existenci mimozemšťanů. V bytě jsem ze sochy cítil velmi silnou přítomnost mimozemské bytosti, která se mnou telepaticky a empaticky komunikuje. Už od začátku jsem z tohoto propojení cítil velkou sílu. Dostal jsem se do částečného transu, ve kterém jsme společně léčili Marka. Obdržel jsem informaci, že takto společně budeme léčit i mnohé další lidi.

Můj příběh se Siriem začal vlastně už dřív. Mým dlouhodobým snem je postavit duchovní/jógové/regenerační centrum v Lázních Kynžvart s názvem "Vzdušný zámek na zemi". V říjnu 2016 jsem vyslovil přání, že jednoho dne bych si možná chtěl pořídit do svého centra nějakou sochu "Strážce". Pár měsíců na to, mi Marek řekl, že zrovna pracuje na soše s názvem "Strážce brány". Nečekal jsem, že to bude tak rychlé. Postupně jsem začal chápat, že "Strážce brány" není jen strážce energetického portálu mimo naší planetu. Je Patronem celého "mého" projektu. Dříve jsem často čelil při rozhovoru o mém projektu různým negativním reakcím z mého okolí. Měl jsem pocit, že mi lidé hází klády pod nohy. Nyní když přijde takový moment, vzpomenu si na Siria a on mě vede. Někdy mě nabádá k mlčení. Jindy naopak k tomu, abych promluvil. Během několika prvních měsíců se mnoho překážek, pochybností a negativních reakcí ohledně projektu rozplynulo.

Zajímavý je příběh, jak "Strážce brány" přišel ke svému jménu. Ze začátku jsem ho oslovoval "Strážce". Pak mi jednoho dne Marek napsal, že pro mě do té doby neznámá Kateřina napsala knihu Sirius. Příběh mě velmi zaujal a cítil jsem touhu setkat se s Kateřinou. Sirius mi tak přivedl do života nové přátelé a právě Kateřina byla první z nich. Finančně jsem podpořil vydání knihy "Astrálek a planeta Země", která mi do života přinesla mnoho radosti. Některé lidi foto sochy natolik uchvátí, že prosí o osobní setkání. Pro mě při každé takové návštěvě Sirius ožívá. Já při při tom cítívám silný příval energie a sloužím jako médium mezi Siriem a člověkem.

Nejvtipnější je však to, co se událo v mém bytě po příchodu Siria. Marek mě varoval, že přijdou změny. Postupně jsem se začal zbavovat nepotřebného nábytku. Bojoval jsem však se svým egem. Tvrdohlavě jsem trval na tom, že je to přeci MŮJ byt a že tu rozhoduju já. Proto jsem nejdříve odolával hlasům v hlavě, které mi našeptávali, že se mám zbavit televize. Poslední roky jsem na ní sice už tak jako tak moc nekoukal. Ale i tak jsem si říkal: "Co když budu mít chuť na něco se kouknout o dlouhých zimních večerech?" Tak jsem ji nejdříve přesunul pouze do skříně v ložnici. Marek se smál: "Počkej, uvidíš!" Po týdnu už jsem to nevydržel, musela z bytu pryč spolu s gaučem a stolkem po babičce. Siria jsem přijal nejen jako součást "mého" bytu, ale i svého života. Shrnul bych to slovy: "Mám spolubydlícího. Kecá mi do života. Vystěhoval mi z bytu nábytek a televizi. A zve k nám návštěvy!"

Při čtení příběhu Sirius jsem si vzpomněl na dva velmi silné zážitky, které se odehráli před více než 10 leti.

1) Při jedné z cest do Indie jsem ve vlaku potkal brahmána[1]. Dali jsme se do rozhovoru o mé duchovní cestě a mém tehdejším guru Sai Babovi. Řekl mi, ať medituji nad větou: "Stvořil jsem vesmír a ten teď vytváří (přetváří) mě."[2] Už tehdy jsem cítil sílu těch slov. Já jsem přeci tvůrce svého vesmíru a to, co jsem stvořil, utváří mě. Také mi řekl, ať si na tuto větu vzpomenu za pár let. Při napojení na bytosti tohoto příběhu jsem si na jeho slova vzpomněl. Najednou mi dávala daleko hlubší význam než tehdy v tom vlaku.

2) Jednoho dne jsem měl zajímavou vizi. Již si nevzpomenu, zda to bylo při šamanské cestě nebo velmi živý sen. Pohyboval jsem se ve zvláštním prostoru. Kdosi mi dal za úkol stvořit duši člověka. Odštěpil jsem kus duše, spojil s ne-hmotou a vytvořil lidskou duši. Týdny po tomto snu jsem chodil světem a nahlížel na lidi kolem sebe jako na své děti. Zaplavila mě hluboká láska k lidstvu.

Při sdílení těchto dvou zážitků si hodně řeším to, jestli se nepovyšuji nad druhé. V minulosti jsem se bál otevřít a o některých věcech hovořit. Nechtěl jsem být považován za blázna či arogantní bytost, která si o sobě hodně myslí. Dnes však cítím silnou touhu tyto zážitky sdílet s vámi. Věřím, že každý z nás je tvůrce. Každý si vytváří svůj vlastní vesmír. Jde o to se jen otevřít nechat skrz sebe proudit síly nekonečna. Skrze takový druh tvořivé činnosti můžete zažít pocity splynutí s celkem, pocity propojení se zpět v jednotu.

[1] Brahmán je příslušník nejvyšší kasty. Člověk, který bývá materiálně zabezpečen natolik, aby se mohl zajímat o duchovní nauky a svůj osobní rozvoj.

[2] Překlad z angličtiny do češtiny neumožňuje dvojsmyslnost češtiny. Řekl mi: "I created the Universe and the Universe creates me."